Odpovědí je několik. Tou nejčastější je nejspíše fakt, že se nad tím prostě nezamýšlí, nebo neví, jakému utrpení jsou zvířata vystavena. Tyto omluvy pro nás od tohoto okamžiku přestávají platit. Otázky k zamyšlení byly položeny, jak vypadá realita současné živočišné výroby se dozvíte velmi snadno.
Nedělejme rozdíly
Nedělejme rozdíly
Věděli jste, že pes má inteligenci srovnatelnou s tříletým dítětem?
A že prase domácí je, pokud jde o inteligenci, se psy minimálně na stejné úrovni?
- Tušili jste, že nejen vaši domácí mazlíčci, ale i tzv. „hospodářská“ zvířata mají velmi bohatý emocionální život?
- Zamysleli jste se nad tím, jak je možné, že většina lidí se zvířaty soucítí, učí své děti, aby jim neubližovaly, zároveň však také přehlíží utrpení některých z nich?
- Přemýšleli jste někdy o tom, proč by si většina z nás v restauraci nikdy neobjednala grilovaného psa, ale pojídání kuřat, prasat a krav je považováno za „normální“?
- Proč i lidem, kteří mají rádi zvířata, nevadí, že miliony zvířat denně trpí v otřesných podmínkách, které si většina z nás ani nedovede představit?
Je to přece přirozené
Ty, kteří se nad tím zamyslí a dozví se, co se děje za zdmi velkochovů, většinou hned napadne, že je konzumace masa, mléka, vajec a dalších živočišných produktů „přirozená“ a „dělalo se to tak vždycky“. Jsou ale tyto dva argumenty ospravedlněním pro trápení zvířat? Pojem „přirozenost“ je navíc velmi relativní a jinde bychom s tímto argumentem asi neuspěli (můžeme se bavit o přirozenosti oblékání, automobilové dopravy, antikoncepce atd.).
Existuje mnoho věcí, které lidstvo považovalo a někde stále považuje za legitimní po velmi dlouhou dobu (např. i otroctví či ženskou obřízku). Argument, že „se to tak dělalo vždycky“, u většiny z nás v těchto případech neobstojí. Naopak, jsme rádi (nebo bychom rádi byli), kdyby tyto nespravedlnosti a trápení skončily jednou provždy a považujeme je za neslučitelné s moderní společností.
Ale co zdraví?
Dalším, často opakovaným, argumentem, je pro spoustu lidí „nepostradatelnost“ masa a dalších živočišných produktů pro zdraví. Opak je pravdou. Nejen, že odborné instituce lékařů a dietologů po celém světě vydávají prohlášení, že správně sestavené rostlinná strava je plnohodnotná pro všechna období lidského života, ale s přílišnou konzumací živočišné stravy jsou naopak spojeny mnohé tzv. civilizační nemoci.
Velmi podstatným důvodem pro mnoho lidi zůstávají určitě zvyk a chuťové preference. Je otázkou svědomí každého člověka, jestli jim dá přednost i při znalosti širších souvislostí, jestli nadřadí svou chuť životu.
- Víme tedy, v jakých podmínkách jsou tzv. „hospodářská“ zvířata nucena přežívat.
- Začínáme tušit, že i bez živočišných produktů se dá žít zdravě a plnohodnotně.
- Většina z nás má ráda zvířata a pohled na jejich utrpení nám vadí.
- V případě našich mazlíčků utrácíme velké sumy za veterinární péči, kvalitní krmivo a považujeme je za součást rodiny.
Přesto všechno si dále kupujeme živočišné produkty a svým rozhodnutím tak přímo podporujeme otřesné životní podmínky a zabíjení především slepic, krav, prasat a dalších tzv. „hospodářských“ zvířat. Protože bez poptávky by nebyla nabídka, a vliv zákazníků a konzumentů je obrovský.
Tím hlavním důvodem, proč spousta lidí konzumuje živočišné produkty, je ve skutečností víra. Neochvějná a neuvědomovaná. Říká se jí karnismus. Karnismus je systém víry či přesvědčení, že je správné a žádané jíst maso těch druhů zvířat, která jsou v konkrétní společnosti považovaná za jedlá. Je to systém, ve kterém jsme vychováváni od narození a toto přesvědčení je v naší společnosti velmi hluboce zakořeněno. Tak moc, že to považujeme za „přirozené“ a vlastně i za správné a často si nepřipouštíme pochybnosti. Proto je pro některé lidi velmi těžké si uvědomit, že toto dělení zvířat na „jedlá“ a „nejedlá“ je jen myšlenkový konstrukt. A ten je možné změnit.
- Máte-li rádi zvířata a myslíte si, že ubližovat zvířatům není správné, nedělejte to.
Nemusíte. - Nepodporujte krutý živočišný průmysl, který zvířata degraduje na pouhé komodity.
- Neexistuje žádný důvod, proč byste měli. Není to tak složité, jak se snad může zdát, a o nic se tím nepřipravíte.
- Naopak – čekají na vás chutě a vůně, o kterých jste často ani nevěděli, že existují.
- A za ten pocit, kdy se můžete podívat zvířatům do očí bez pocitu viny, to přeci stojí.
Prasata i psi, koně i krávy, kočky i slepice – všechna tato zvířata prožívají radost i smutek, vytvářejí mezi sebou vztahy, chtějí žít. I bolest cítí všechna stejně, tak jako my, lidé. Nedělejme mezi nimi rozdíly.
Kromě toho, že ulevíte zvířatům a svému svědomí i zdraví, pomůžete také životnímu prostředí. A tím se můžeme společně podílet na tom, abychom zanechali tento svět v co nejlepším stavu pro budoucí generace.
